Postřehy z Letní školy 2008
04.07.2008 22:04
Jaromírovy postřehy z Letní školy
Vzpomínky rychle blednou a tak se chci alespoň na chvíli vrátit k tomu, co jsme zažili na Medlově a jak jsem to viděl já. Snad to nebude ztráta času, když si to přečtete.
Byli jsme všichni u toho, když se první ( a domnívám se , že to je moc důležité ) akce vznikající sítě spolupracujících škol rozjela a uskutečnila. Ještě před nedávnou dobou jsme byli plně odkázáni na podporu projektů a nedovedli jsme si ani představit, že se něco takového uskuteční. Nevím, kolik takových akcí se nám ještě podaří kdy uskutečnit, ale rozhodně tato byla naše první a už vždy jí takovou zůstane. Tak jako malé dítě na začátku cesty má problémy s tím se pohybovat, natož pak s grácií , která je vlastní mladé krásné dívce, ale i taková zaškobrtnutí mohou být po určitém čase k pousmání. Zaškobrtnutí první : fotbalové mistrovství Evropy a přímo povinnost pánů se dívat na to jak se těch 22 bláznů honí za míčem a když jej konečně dohoní, tak ho odkopnou od sebe co největší silou pryč. To napětí se do diváků vlilo tak intenzivně , že skoro nedošli na své pokoje a spolupráce na přípravě akce na místě se tím poněkud zašmodrchala. Zaškobrtnutí druhé : personál hotelu – byli sice skoro všichni ( tedy až na obsluhující Krasomily) pozorní a milí, ale zoufale neschopní a zmatek, který se dařilo vyrábět v baru s zápisy a placením , to bylo až k smíchu. Kdyby nešlo o peníze, pak by se asi zasmál každý a rozhodně budeme mít na co vzpomínat, když obsloužení 60 ti hostů trvá hodinu, pak něco není ve státě dánském v pořádku. Zaškobrtnutí třetí : poslední večer. Snad jen přemíra zážitků způsobila některé debaty pod okny a v kuloárech, které nebyly plny optimismu a dobré nálady, jak by se na začátek léta patřilo, tento způsob léta byl pro některé opravdu mírně řečeno nešťastný. Pousmání první: všichni ti účastníci, jejich úsměvy a debaty a zájem o dění, zájem o to se zapojit a přispět trochu k tomu, aby se všichni na konci roku a začátku léta , veselí, zábava a bavení se i s cizinci, což je nebývalé a neznámé, co vše si lze říci, když chceme a překonáme obavy a ostych. Posmívání druhé : nádherné počasí, úžasné prostředí a klapající organizace všeho, co se dalo. Jak Hanka po akci přiznala : „občas bych vás oba zabila“, tak toto napětí se ( alespoň doufám ) neprojevilo navenek a bylo způsobeno jen tím, že ona ještě neví, že nakonec je vše jinak. Pousmání třetí : ryby a průběh celého nabídkového semináře a zapojení účastníků. Pro mne to bylo zatažení lidí do zábavy a společné tvorby výsledků a jejich sdílení jako na běžícím pásu a byl jsem překvapen jak to dvojice moderátorů, přes všechny výhrady zvládla a jak se pozitivně ozvala spousta účastníků, včetně cizích, byť někdy i s tím, že to oni již dělají. Pousmání čtvrté : Pablo a jeho jednoduchá životní moudrost a to jak to mnohé zasáhlo. Pro mne to bylo moc zajímavé, kolik očí nezůstalo suchých při jeho slovech o babičce a dědečkovi a kolik z nás si zavzpomínalo na doby, kdy jsme byli malí a pletly se nám plínky do kroku. Jak jsme vyrůstali a co nám to vlastně chybí a kde máme své jizvy a jizvičky. Toto sebe poznání je pro všechny nezbytné a nemusí jít touto cestou, ale mělo by k němu dojít. Pousmání páté : Luboš –partyzán dorazil snad poprvé dřív než začala akce Pousmání šesté : cizinci a jejich zapojení, i když mnohdy nerozuměli, tak byli tam a nebo ve skupinkách si povídali o svých problémech a užívali si to , že mohou být mezi námi a kvitovali to slovy i skutky . Pousmání sedmé a poslední : symbolický balon, který na konci dostala Hanka. Měl by být nejen tím dárkem, ale současně i symbolem víry v to, že i my doletíme tam, kam chceme a ne jen tam, kam nás vítr zavane, jak se často cestujícím balonem stává. Díky vám všem za to, že jste tady s námi byli a pokud máte nějaká pousmání a chcete se o ně podělit, pošlete je. Krásné léto 2008
Jaromír
03.07.2008 17:29
Reflexe LŠ
Milí TOŠáci,
při cestě domů z Letní školy jsem přemýšlela o uplynulých dnech. Uvědomila jsem si, kolik radosti a těšení se z vás zářilo při vašem příjezdu. K tomu se přidala velká zvědavost a vtipné výroky doprovázené bouřlivým smíchem v části Fish. Někdy údiv a překvapení nad tím, jak to vlastně funguje na školách v Evropě. A pak to ticho při hlubokém soustředění se na slova Pabla Russella. Jednoduchost a hluboká pravdivost po generace ověřených moudrostí dojala některé až k slzám. Při workshopech Basics jsem vnímala vaši velkou chuť podělit se o zkušenosti z vašich škol. Bylo toho tolik, co jste si chtěli navzájem říct.
Bylo milé sledovat, jak různorodá skupina se letos na letní škole sešla: TOŠáci, zahraniční hosté, letos i vaši učitelé a taky vaši nejbližší z rodiny, včetně těch nejmenších. I přes tu různorodost jsem vnímala mezi námi společnou příjemnou pracovní náladu a radost ze společného setkání. Stává se z nás společenství nadšenců, kteří vědí, co je pro jejich práci užitečné a navíc si ji dokážou fajn užít.
Přeji vám všem, abyste si dokázali stejně tak fajn užít i následující prázdninové dny. A pokud vás něco zaujalo, přemýšlíte o některých otázkách z letní školy a máte chuť se s nimi o ně podělit, napište mi je. Umístíme je na naše stránky, aby si je mohli přečíst i ostatní.
Krásné letní dny :-), Marta
04.07.2008 13:32
My catch, aneb co jsem si odvezla z letní školy.
My catch, aneb co jsem si odvezla z letní školy.
Po návratu z Medlova jsem odložila batoh i ostatní zavazadla do kouta. Nechtělo se mi vybalovat a třídit a uklízet. Jako bych chtěla oddálit ten moment, kdy se definitivně přehoupnu do času odpočívání a prázdninování, a tím zavřu na nějaký čas tu svou plnou skříň. V mysli mně vyrůstá strom, který pevností svého kmene dovede ovládnout kymácení ve větvích. Žlutá barva v podvědomí mě uklidňuje a dává pocit bezpečí a pomoci. Smích a jiskérky v pohledu zúčastněných svědčí o tom, že tak to má být a my jsme při tom a užíváme si s radostí toho co je kolem nás. V uších mi zní melodie písniček, praskání ohně, cítím vůni doutníků i chlad plížící se od vody. Mluvím si sama k sobě a není to jen čeština, kterou používám Usmívám se, bo je to možné a vůbec ne složité. Dokážeme se podělit o to s čím máme zkušenosti, odvážíme si nápady. Barevná pohoda a veselost Fish probouzí zvědavost. A společné povídání na procházkách, v hlubokých křesílkách či pod deštníky na terase svědčí o tom, že je proč se scházet, mít se navzájem.
Při loučení mi jeden kolega řekl: „Tak příště se setkáme v almaře!? Už se těším.“
A ještě se chci podělit o jednu myšlenku, která se ke mně dostala jako vzkaz, jako výzva:
„ Jsem jen jeden. Nicméně jsem – li jeden, nemohu dělat všechno, ale mohu dělat něco; a protože nemohu dělat všechno, nechci odmítnout dělat to, co mohu.“ (E.E. Hale)
Teď si mohu v klidu všechno vybalit. J
Přeji všem pohodové a příjemné letní dny.
Jana